Já vím, že mě teď nenávidíš. Znovu, to jsem nebyla já, ale ten dopis.
Това съм аз, а това си ти.
Tohle jsem já a tohle ty.
Не ви повиках аз, а някой от щатската прокуратура.
Já vás nevolal. Byl to úřad státního návladního.
Може би защото овациите печеля аз, а не ти.
Proč? Protože já sklízím všechnu slávu a ty nic?
Ще ида първо аз, а ти ме чакай тук.
Půjdu napřed a ty počkáš tady.
Какъв късмет, че се налага да ги пиша аз, а не вие.
Pak je štěstí, že je musím psát já a ne vy.
Всъщност, не аз, а ти ме помоли да те закарам и аз приех.
Já tě nechtěl vozit, chtělas, abych tě svezl, a já souhlasil.
Не съм виновен аз, а полицията.
Nemohl jsem za to já, ale policie.
И не съм го създал аз, а Зоуи.
A já to neudělal. To Zoe.
Няма да го направя аз, а ти.
To ale nedělám já. To ty.
"Семейство Фел мислят, че аз, а не те, трябва да пазя книгата с вещерските заклинания.
"Fellovi věří, že bych to měl být já, "ne oni, kdo bude ochraňovat čarodějčinu knihu kouzel.
Не аз, а тя можеше да постигне нещо.
Ona s tím vším mohla něco udělat. Já ne.
Рано или късно няма да съм вече аз, а нещо опасно, което няма да оставят на кораба.
Dříve či později už to nebudu já a stanu se něčím jiným, něčím nebezpečným, co nebude smět zůstat na lodi.
И дори не го правя аз, а щата.
Není to z mé hlavy. Za to může stát. Všechny ty škrty v rozpočtech.
Важното е какво чувствам аз, а аз чувствам, че той ме обожава.
Důležité je, jak to cítím já. A já cítím, že je do mě blázen.
Не съм аз, а жената от снимката.
To nejsem já, to ta žena na obrázku.
Може би не аз, а стария в мен.
Jakobych neměl rád to, kým jsem byl.
Не го направих аз... а ти.
To jsem neudělala já. To ty.
Не е какво искам аз, а моят работодател.
Nejde o to, že to chci já, to spíš mùj zaměstnavatel.
От едната страна съм аз, а от другата е Марсел, с армия от вампири.
Na jedné straně jsem já a na druhé Marcel s velmi mocnou čarodějkou a armádou upírů.
Сега съм аз, а след това е Бодливка.
Tak jsem měl říct, tentokrát a Thistletwit příště.
Ти и аз, а след това нищо.
Ty a já... a pak nic.
Това не съм аз, а ти.
Takový nejsem. To ty jsi takový.
Не ти или аз, а хората.
Ani ty, ani já. Ale lidé.
Ето, коя съм аз, а това е той.
Už se nemusíme přetvařovat. Tohle jsem já a tohle je on.
Това не бях аз, а бившето ти гадже Стив.
To jsem nebyl já. Byl to tvůj ex, Steve.
Нека шофирам аз, а ти си почини.
Odparkuj to sem. Budu řídit a ty jsi trochu odpočineš. Okej.
Не бях само аз, а всички ние.
Nebyl jsem sám. Byli jsme tam všichni.
Но ако върша това, което не желая, то вече не го върша аз, а грехът, който живее в мене.
Jestližeť pak, což nechci, to činím, tedy povoluji Zákonu, že jest dobrý.
20 Но ако върша това, което не желая, то вече не го върша аз, а грехът, който живее в мене.
20 Jestliže pak dělám to, co nechci, [pak] to již nedělám já, ale hřích, který ve mně přebývá.
20 Но ако върша това, което не желая, то вече не го върша аз, а грехът, който живее у мен.
20 Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to já, ale hřích, který ve mně přebývá.
Старейшината до избраната госпожа и нейните деца, които аз любя в истина; и не само аз, а и всички, които са познали истината,
1 Já, starší, píšu vyvolené paní a jejím dětem, které opravdově miluji – a nejen já, nýbrž všichni, kdo poznali pravdu.
И това пътуване до това място и приемането и различието ми беше много интересно и достигнах до прозрението за цялото идея на Аз-а, което си мисля, че си струва да споделя тази вечер с вас.
Cesta na toto místo porozumění a přijetí pro mě byla zajímavá a umožnila mi vhled do celého pojmu vnitřního já, o kterém si myslím, že stojí za to ho s vámi sdílet.
Цялото това взамодействие с Аз-а и личността ми бе доста трудно, докато растях.
Takže celá tato interakce s já a identitou pro mě byla během dospívání velmi složitá.
Аз-а, който се опитвах да покажа на света беше отхвърлян отново и отново.
Já, které jsem se snažila ukázat světu, bylo znovu a znovu odmítáno.
От друга страна, моята дефиниция за Аз-а изгуби значително от своята правдоподобност.
Na druhou stranu, definice mého já právě ztratila ohromnou část své důvěryhodnosti.
Но има нещо, което може да даде на Аз-а най-добрата и безгранична връзка - това нещо е единството, нашата същност.
Ale je zde něco, co může dát našemu já dokonalé a časově neomezené spojení – a tou věcí je jednota, naše podstata.
Борбата на Аз-а за автентичност и определение никога няма да спре, освен ако не се свърже със своя създател - с вас и с мен.
Zápas našeho já o autentičnost a vymezení nikdy neskončí, pokud není spojeno se svým stvořitelem – mnou a vámi.
И наистина вярвам, че ключът към успеха ми като актриса и прогресът ми като личност, се дължи на липсата на Аз-а, който ме караше да се чувствам неспокойно и несигурна.
A doopravdy věřím, že klíčem k mému hereckému úspěchu a rozvoji v lidské rovině byl právě nedostatek já, který ve mně vyvolával takové pocity úzkosti a nejistoty.
Ето една бележка към Аз-а: Пукнатините започнаха да се виждат в нашия изграден свят и океани ще продължат да нахлуват през пукнатините, и реки от петрол и кръв.
Takže tady je osobní poznámka: V našem zkonstruovaném světě se začaly ukazovat trhliny a oceány budou těmito trhlinami dál proudit a stejně tak ropa a krev, v celých řekách.
Представете си по какъв начин може да съществуваме, ако почитаме неизбежната смърт на Аз-а, ценим привилегията на живота и се възхищаваме на това, което идва.
Představte si, jaký způsob života můžeme mít, když budeme respektovat nevyhnutelnou smrt svého já, vážit si výsady života a žasnout, co přijde potom.
Единият го нося аз, а другият е в изложбата в Центъра за Изкуство на Книгата в Ню Йорк.
Jeden, který mám na sobě a druhý, který je vystavený v Centru knižních umění v New Yorku.
Никога думата "аз", а думата "ние" 32 пъти.
Ani jedno slovo "já" a slovo "my" 32krát.
Червените линии съм аз, а сините линии са контрол, съвпадащ с възрастта и пола.
Červeně je ta má, modře je průměr kontrolní skupiny mého věku a pohlaví.
А Яков се разгневи на Рахил и рече: Нима съм аз, а не Бог, Който е лишил утробата ти от плод?
Pročež rozhněval se velmi Jákob na Ráchel, a řekl: Zdali já jsem za Boha, kterýžť nedal plodu života?
За човека ли се оплаквам аз? А как да се не утесни духът ми?
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
То нека сея аз, а друг да яде, И нека се изкоренят произведенията ми
Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
2.3111410140991s
Stáhněte si naši aplikaci s slovními hrami zdarma!
Spojte písmena, objevte slova a vyzvěte svou mysl na každé nové úrovni. Jste připraveni na dobrodružství?
Já vím, že mě teď nenávidíš. Znovu, to jsem nebyla já, ale ten dopis. 